Proč to řešíme: Běžný humanoid spoléhá jen na kamery a překážkám se přizpůsobuje podle nich. GENE.01 sleduje okolí senzory rozmístěnými po těle. O vaší přítomnosti ví dřív, než na něj sáhnete, a podle toho zpomalí nebo uhne.

Co dokáže:

• Hmatové senzory jsou rozmístěné po těle a snímají najednou dotyk, blízkost, sílu a teplotu.
• Výpočetní sílu dodává AMD, přičemž jeho procesory a FPGA čipy vyhodnocují obraz i hmatové vjemy okamžitě uvnitř robota.
• Digitální dvojče běží jako open source. GENE.01 je vůbec prvním humanoidem, jehož model si vývojáři nainstalují přímo přes pip, condu nebo ROS pro okamžité testování v simulaci.

Co bude dál: GENE.01 představuje flexibilní základnu, z níž firma staví specifikované stroje na míru. Prvním reálným nasazením bude svařování v loděnicích Fincantieri, kde má ostré testování odstartovat do konce roku 2026. Na stejné období startup plánuje spustit první komerční provoz a oznámit další průmyslová partnerství.

Evropská stopa: Firma sídlí v Janově a vyrostla z Istituto Italiano di Tecnologia, italského státního institutu. Ten se zaměřuje mimo jiné na robotiku, nanotechnologie, umělou inteligenci i biomedicínu. Tvůrci usilují o plně soběstačný evropský dodavatelský řetězec.

Motory v kloubech (aktuátory) dodává německý Synapticon, vizuální stránku si vzalo na starost studio Italdesign a na rozjezd sériové výroby dohlíží bývalý šéf montáže ve Ferrari Federico Santini.

Kde je háček: Senzory sice hlásí tlak i teplotu, jenže finální cenu, hmotnost ani výdrž na jedno nabití výrobce neprozradil a svařovací verzi pro Fincantieri teprve čeká ostré nasazení v docích.

Upozornil: New Atlas Zdroj: Generative Bionics, GitHub, Fincantieri