Osobní eVTOL
Osm motorů, start jako vrtulník a dolet ideální pro meziměstské skoky. AirCar slibuje osobní létající stroj, který se naučíte ovládat za pouhých 30 hodin.
Snímek zachycuje letoun během testovacího letu, kdy se vznáší ve vzduchu s moderními výškovými budovami v pozadí. Zdroj: AirCar
Představte si osm elektromotorů, 400voltovou architekturu a balistický padák, který v případě nouze vystřelí zcela automaticky. Nejde o žádný dron na dálkové ovládání ani o zmenšený model, ale o plnohodnotný stroj pro vás a jednoho spolujezdce. Výrobce navíc tvrdí, že k jeho ovládnutí vám bude stačit pouhých 30 hodin výcviku. Tedy zhruba stejně, jako když si děláte řidičák na auto.
AirCar spadá do kategorie eVTOL, což jsou elektrická letadla s vertikálním startem a přistáním. Tento stroj se vznese z místa čistě jako vrtulník. O tah vzhůru i dopředu se stará osm motorů uspořádaných v koaxiálních dvojicích nad sebou. Pokud by jeden, nebo dokonce několik motorů selhalo, zbývající motory automaticky kompenzují ztrátu tahu a stroj by měl bezpečně pokračovat v letu i přistát.
A jaká jsou čísla? Stroj dokáže vystoupat až do výšky 3 000 metrů, letí rychlostí kolem 130 km/h a na jedno nabití zvládne vzdálenost mezi 50 a 80 kilometry. V praxi to znamená rychlý přesun přes ucpané město nebo třeba přelet z Prahy do Mladé Boleslavi. Na víkendový výlet k moři to sice není, ale jako technologický skokan pro denní dojíždění to stačí. Ve vzduchu AirCar vydrží 30 až 45 minut a vedle dvou dospělých pasažérů (s celkovou nosností 230 kg) uveze ještě dvě příruční zavazadla.
Aerodynamický předek stroje s agresivními LED světlomety a celkový pohled na AirCar během jeho veřejné prezentace. Zdroj: AirCar
Technologičtí nadšenci si zde přijdou na své. Pohonný systém spoléhá na polotuhé baterie (semi-solid state) rozdělené do čtyř nezávislých okruhů. Samotné řízení fly-by-wire je trojnásobně zálohované a doplňuje ho antikolizní software, který nepřetržitě hlídá okolní provoz. Výrobce se chlubí tím, že stroj nemá jediné kritické místo (tzv. single point of failure), jehož porucha by vedla ke katastrofě.
Pokud by přesto selhalo úplně všechno, aktivuje se záchranný balistický padák, který bezpečně snese k zemi celý stroj i s posádkou. Stroj se zvládne nabít z 10 na 90 % za 15 minut, tedy za dobu, než si na letišti vypijete kávu.
Při vzletu generuje stroj ze vzdálenosti 30 metrů hluk pouhých 71,6 decibelu, což odpovídá zhruba hlasitějšímu domácímu vysavači. Konstrukce sází na lehká a pevná uhlíková vlákna, přičemž nastupování usnadňují vzhůru výklopné dveře. Interiéru dominuje velká dvacetipalcová obrazovka a posádku chrání čtyřbodové bezpečnostní pásy.
Uspořádání motorů nad sebou a pohled dovnitř stroje otevřenými dveřmi. Na posledním snímku je vidět otevřený kufr, kam se dává slibované zavazadlo. Zdroj: AirCar
AirCar nechce zůstat u jediného modelu. Vedle zmíněného dvojsedadla LightSport, které vyjde na 99 000 dolarů, už nyní chystá odlehčenou verzi UltraLight za 49 000 dolarů. U ní firma na americkém trhu dokonce slibuje provoz bez nutnosti vlastnit pilotní licenci či řešit složitou certifikaci stroje. To jim umožňuje tamní benevolentní regulace FAA Part 103 pro ultralehká letadla. Evropští zájemci se však budou muset připravit na to, že zdejší přísnější legislativa bude pilotní průkaz a registraci vyžadovat i u této menší verze.
Do budoucna jsou plány ještě smělejší: v přípravě je nákladní dron s nosností 100 kg pro doručování zásilek do těžko přístupných oblastí a od roku 2028 chce společnost spustit plnohodnotnou službu leteckého taxi, které bude spojovat městská centra s letišti.
Moderní kokpit, kterému dominuje obří dvacetipalcová obrazovka palubního počítače, minimalistické ovládací prvky a letecký knipl. Zdroj: AirCar
Má to však jeden zásadní háček. Tento nový čistě elektrický AirCar v tuto chvíli není schválené letadlo pro běžný komerční provoz. Nachází se teprve ve fázi přípravy na certifikaci. Výrobce sice plánuje uvést verzi UltraLight na trh už v roce 2026 a dvoumístnou verzi LightSport o rok později, a to zejména díky novému americkému leteckému předpisu MOSAIC, který otevřel dveře elektrickým pohonům v této kategorii. Mezi papírovou připraveností a reálným schválením do ostrého provozu je ale stále velký rozdíl.
Časový harmonogram pro Evropu je navíc zatím nejasný. Evropská agentura pro bezpečnost letectví (EASA) totiž uplatňuje mnohem přísnější schvalovací procesy než americká FAA, což příchod těchto inovativních strojů k evropským zákazníkům obvykle opožďuje o několik let.
Projekt má sice fázi vývoje úspěšně za sebou, ale z hlediska komerčního trhu je teprve na startu a finanční prostředky na rozjezd sériové výroby aktuálně sbírá formou crowdfundingu od drobných investorů. Informace o deseti úspěšných prototypech a více než tisícovce absolvovaných letů s lidskou posádkou pocházejí přímo z oficiálních materiálů výrobce. Ten ve svých datech pro investory deklaruje obrovský technologický pokrok, silné zázemí v podobě vlastních patentů i stoupajících předobjednávek.
Celý koncept vypadá skvěle, a pokud patříte mezi technologické nadšence, máte volné finance a chcete vývoj tohoto létajícího stroje podpořit, investice do projektu může být zajímavou příležitostí. Jen je potřeba k tomu přistupovat s rozumem a počítat s rizikem, které s sebou startupy přinášejí. Pokud ale chcete mít stoprocentní jistotu a prostě jen létat, bude rozumnější počkat, až uvidíme na obloze první sériové kusy běžných zákazníků.
Zdroje: aircar.aero, invest.aircar.aero, evtol.news


.webp)
