Úklid vesmíru
Orbitální odtahovka se učí lovit vesmírný odpad pomocí ohebných ramen
Michiganský startup KMI vyvinul systém REACCH připomínající chapadla chobotnice, kterým bude odklízet mrtvé satelity z oběžné dráhy.
.svg){kind=icon}
🐙 Chapadla, která se přizpůsobí čemukoli
K malému tělu jsou připevněná čtyři plastová chapadla. Jakmile se jedno z nich dotkne cíle, aktivují se i zbývající a postupně se kolem předmětu obtočí, ať už má jakýkoli tvar.
Velkou výhodou systému REACCH je, že cíl nemusí pevně svírat a držet. Stačí, když se k němu přichytí a začne na něj tlačit, což mu umožňuje manipulovat i s objekty mnohonásobně většími, než je on sám. Zachycované těleso navíc nevyžaduje žádné konstrukční úchyty ani dokovací prvky.
🦎 Přilnavost gekoních tlapek, ale bez lepidla
Na koncích chapadel se nachází speciální povrch, který funguje jako tlapky gekona. Drží bez jakéhokoliv lepidla, pouze díky mikrostruktuře materiálu. Gekon si s hladkými povrchy poradí pomocí milionů drobných pružných vlásků na tlapkách, které se k podkladu těsně přimknou a zvětší tak dotykovou plochu. Systém REACCH využívá stejný princip, jen místo vlásků sází na pole mikroskopických klínků.
Stačí mírně zatlačit a posunout rameno jedním směrem: klínky se uzamknou a pevně drží. Jakmile se směr pohybu obrátí, sevření se okamžitě uvolní. Na povrchu přitom nezůstane žádná stopa, takže chapadlo satelit ani úlomek nijak nepoškodí.
Astronautka NASA a velitelka expedice 72 Suni Williams sleduje robotický volně létající modul Astrobee, který je vybaven chapadlovitými rameny s přísavkami. Zdroj: NASA
🛰️ 172 pokusů o úchop s vypůjčeným robotem
Samotná chapadla jsou zatím jen „ruka“ bez vlastního pohonu. Pro ostré nasazení v otevřeném vesmíru bude systém samozřejmě potřebovat velkou servisní loď, kterou KMI teprve vyvíjí. Pro první testy v beztížném stavu ale inženýři celou loď nepotřebovali. Stačilo jim otestovat samotný úchop uvnitř bezpečné laboratoře na ISS.
Jako provizorní létající podvozek, který s chapadly pohyboval, proto využili robota Astrobee. Tato létající kostka od NASA o velikosti topinkovače běžně pomáhá posádce na stanici. Chapadla na ni jednoduše připevnili a robot s nimi v prostoru simuloval přibližovací manévry.
Díky přítomnosti posádky, která mohla testování na stanici přímo řídit, inženýři provedli rovnou 172 pokusů o zachycení. Lapač si tak vyzkoušel úchop na celé řadě různých povrchů. Mechanismus fungoval nejlépe na drsnějších materiálech, zatímco na tvrdém a kluzkém povrchu měl občas potíže.
Cílem projektu REACCH je prodlužovat životnost družic, odklízet je z cesty a nakonec stáhnout vesmírný odpad do atmosféry, kde shoří.
Astronaut ze Spojených arabských emirátů (SAE) a letový inženýr expedice 69 Sultan Alneyadi a volně létající roboti Astrobee na Mezinárodní vesmírné stanici. Zdroj: NASA
🇪🇺 Evropská konkurence sází na pevné sevření
Američané v tom ale nejedou sami. Velké plány má také Evropa, konkrétně švýcarská mise ClearSpace-1, která má za cíl provést vůbec první reálný úklid oběžné dráhy v historii. Na rozdíl od amerických ohebných ramen však sází na čtyři pevná ocelová klepeta. Jejich úkolem bude v roce 2029 chytit mrtvou družici PROBA-1 a stáhnout ji do atmosféry, kde shoří.
Klíč k úspěchu? Absolutní samostatnost
Chytit divoce rotující kus šrotu je ale tak složité, že se to ze Země dálkově řídit nedá. Úklidová loď proto musí být stoprocentně samostatná. Evropská kosmická agentura (ESA) proto letos v lednu (2026) schválila přípravnou misi PRELUDE, která má od roku 2027 vytrénovat umělou inteligenci pro autonomní setkání lodí bez jakéhokoliv navádění z řídicího střediska.
Pro představu: Dnes se manévry (například u ISS) plánují týdny dopředu a inženýři ze Země propočítávají a schvalují každý jednotlivý zážeh motorů. Nový systém ale lidskou ruku úplně vynechá.
Jak bude autonomní lovec fungovat?
Budoucí úklidová loď bude vybavena kombinací laserových radarů (LiDARů) a optických kamer s vysokým rozlišením. S nimi si rotující cíl sama detailně naskenuje a digitálně zmapuje.
Palubní počítač pak během milisekund vyhodnotí, jak rychle se odpad pohybuje, a bez lidského zásahu okamžitě upraví tah vlastních trysek tak, aby se k němu bezpečně přiblížil a mohl ho bleskově sevřít.
Zdroje: ISS National Lab, SpaceNews, ClearSpace, NASA - Astrobee, Robot Gets a Grip, Sticking Around: Astrobee Tests Gecko-Inspired Adhesives in Space, ESA - Space Environment Report 2025, ClearSpace-1
.svg)
Florida testuje ve školách zavedení ozbrojených dronů proti útočníkům
